FAQ - nejčastější otázky

Co je FitVoda?

Fitvoda: Průkopník v oblasti ionizované zásadité vody obohacené molekulárním vodíkem

Fitvoda představuje inovativní společnost, která se specializuje na produkci a distribuci ionizované zásadité vody s přídavkem molekulárního vodíku. Tato revoluční technologie přináší řešení pro čistější a zdravější pitnou vodu, která může mít pozitivní dopad na lidské zdraví.

V srdci tohoto procesu stojí sofistikované přístroje známé jako ionizéry, které dokáží transformovat běžnou kohoutkovou vodu do vysoce kvalitního zdroje životodárné tekutiny. Ionizéry jsou schopny odstranit až 249 různých kontaminantů, jako jsou sloučeniny chloru, těžké kovy, pesticidy, zbytky léčiv a další nežádoucí látky.

Klíčovým prvkem této technologie je elektrolýza, díky které dochází ke vzniku zásadité (alkalické) vody. Tento proces navíc obohacuje vodu o molekulární vodík, což je látka s potenciálně blahodárnými účinky na lidské zdraví.

Fitvoda tak nabízí široké spektrum pozitivních účinků, které mohou přispět k celkovému zlepšení kvality života a podpoře zdraví. Díky svým odborným znalostem a inovativnímu přístupu se Fitvoda stává lídrem v oblasti ionizované zásadité vody a představuje budoucnost zdravého pitného režimu.

Jak začít pít Fitvodu?

Začněte na alkalické číslo 2 (asi 8.5pH) po dobu jednoho týdne a pak přejděte na alkalickou číslo 3 (asi 9.5pH). Pokud se „necítíte fit“, pak můžete použít i vodu číslo 4, ale jen krátkodobě. Tato voda se dá použít i jako „nakopávač“ skleničkou po ránu. Dětem v předškolním věku stačí voda číslo 2 (alkaline 2) a batolatům kojenecká voda číslo 1 (alkaline 1).

Co je to elektrolýza vody?

Elektrolýza vody představuje fyzikálně-chemickou transformaci, která se odehrává v průběhu aplikace slabého elektrického proudu na vodní molekuly. Tento proces, založený na principu redoxních reakcí, má za následek rozklad vody na dva základní ionty: hydroxidový anion (OH-) a hydroniový kation (H+), které společně tvoří zásaditou a kyselou složku.

Pro hlubší pochopení tohoto komplexního jevu je třeba se zaměřit na molekulární úroveň, kde dochází k přenosu elektronů mezi vodními molekulami a elektrodami. V důsledku toho se vytvářejí zmíněné ionty, které se následně akumulují u odpovídajících elektrod - kladných (anod) či záporných (katod).

Elektrolýza vody nachází uplatnění v řadě praktických aplikací, jako je například výroba čistého vodíku pro energetické účely nebo regulace pH ve vodních systémech.

Co je ionizace?

Ionizace představuje fascinující a zároveň komplexní proces, jehož prostřednictvím dochází k transformaci elektricky neutrální molekuly na iont. Tento fenomén se odehrává za určitých podmínek, které umožňují narušení rovnováhy mezi protony a elektrony v atomovém či molekulárním systému. V důsledku toho se molekula stává nabitým částicím, která disponuje pozitivním či negativním nábojem.

Ionizace může probíhat různými mechanismy, jako jsou například kolize s jinými částicemi, působení elektromagnetického záření či chemické reakce. Výsledkem těchto interakcí je přenos nebo ztráta jednoho či více elektronů, což vede ke vzniku iontů.

Studium ionizace přináší řadu poznatků o chování hmoty v různých prostředích a situacích, jako jsou například kosmický prostor, plazma či atmosféra Země. Díky zkoumání tohoto fenoménu tak mohou vědci lépe porozumět fundamentálním principům fyziky a chemie, což má zásadní význam pro rozvoj nových technologií a aplikací v oblasti energetiky, medicíny či environmentálních věd.

Více informací zde.

Jaké jsou materiálové složky elektrod ionizačního zařízení, které umožňují jeho efektivní fungování?

Elektrody, klíčové komponenty těchto fascinujících přístrojů, jsou zkonstruovány z vysoce odolných titanových destiček. Tyto destičky jsou následně pokryty vrstvou vzácného a cenného kovu - platiny, která zajišťuje optimální výkon a dlouhodobou trvanlivost. Tato kombinace materiálů představuje výsledek vědeckého bádání a technologických inovací v oblasti ionizace prostředí.

Proč pitná voda obsahuje chlor a jeho další sloučeniny?

Úžasná metamorfóza surové vody z přírodního zdroje na křišťálově čistou pitnou vodu je důsledkem komplexního souhrnu chemických, fyzikálních a biologických procesů. V závěrečné fázi tohoto promyšleného procesu se nachází klíčový krok - dezinfekce, která má zásadní dopad na celkovou kvalitu vody.

Dezinfekce, tato nezbytná hygienická pojistka, slouží k eliminaci či alespoň inaktivaci potenciálně patogenních mikroorganismů, jako jsou bakterie a viry, a zabraňuje tak jejich nežádoucímu výskytu v pitné vodě. Ve světě dezinfekčních látek vládne jedna substance - chlor.

Chlorování vody, ačkoliv se osvědčilo jako efektivní metoda dezinfekce, není bez svých stinných stránek. V průběhu času bylo odhaleno, že chlorace nemusí být zcela nezávadná a mohou existovat situace, kdy je chlor přidáván do vody nadbytečně. Tento paradox - dezinfekce jako esenciální opatření pro udržení jakosti pitné vody, avšak s potenciálně negativními důsledky - představuje problém, který si zaslouží další zkoumání. Pro více informací o této problematice navštivte tento odkaz.

Co přesně znamená záhadná zkratka ppm, která se často objevuje v odborných textech a vědeckých diskuzích?

Tato tajemná kombinace písmen pochází z anglického termínu "parts per million", což v českém překladu znamená "dílů na jeden milion". Tento vědecký pojem je používán k vyjádření jedné miliontiny celku, což nám umožňuje kvantifikovat velmi malé koncentrace látek či prvků.

V praktickém životě se hodnota ppm často používá k určení množství jedné látky rozpuštěné v druhé látce. Například ve vodě můžeme pomocí ppm zjistit koncentraci minerálů, solí nebo jiných chemických sloučenin. Tato metoda měření je obzvláště užitečná v oblastech jako je chemie, biologie, ekologie či geologie, kde je důležité sledovat a analyzovat složení různých vzorků a materiálů.

Díky své preciznosti a univerzálnosti se ppm stalo nezbytným nástrojem pro vědce a odborníky po celém světě. Ať už se jedná o monitorování kvality ovzduší, zkoumání složení půdy nebo sledování koncentrace živin v potravinách, ppm nám poskytuje klíč k pochopení těchto složitých a fascinujících procesů.

Není voda kyselá, když obsahuje vodík?

Zajímavým aspektem chemie vody je skutečnost, že její kyselost či zásaditost je ovlivněna přítomností vodíkových iontů (H+). Abychom pochopili tento fenomén, je třeba rozlišovat mezi molekulárním vodíkem (H2) a vodíkovým iontem (H+).

Molekulární vodík (H2) se skládá ze dvou atomů vodíku spojených vodíkovou vazbou, což je neutrální molekula, která nemá žádný vliv na pH vody. V kontextu hovoru o "vodě bohaté na vodík" nebo "vodíkové vodě" se obvykle myslí právě tato molekulární forma.

Na druhou stranu, pokud se ve vodě nachází zvýšené množství vodíkových iontů (H+), dochází ke snižování hodnoty pH a tím pádem ke zvyšování kyselosti. Voda s vyšší koncentrací H+ iontů má tedy nižší pH a je považována za kyselou.

Tento chemický jev je důležitý pro řadu biologických a environmentálních procesů, jako je například regulace acidobazické rovnováhy v živých organismech či vliv kyselých dešťů na ekosystémy. Vědecký přístup k analýze těchto procesů nám umožňuje lépe porozumět jejich důsledkům a hledat možnosti, jak minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví.

Je pravda, že vodík není dobře rozpustný ve vodě?

Je nesporné, že rozpustnost plynného vodíku ve vodě je poměrně nízká, což lze přičíst jeho nepolární povaze molekul, které si s polárními molekulami vody nejsou příliš "v dobrém". Avšak i přes tuto skutečnost lze za standardních podmínek pozorovat rozpustnost vodíku ve vodě na úrovni 1,6 mg na 1 litr vody, což odpovídá koncentraci 1,6 ppm. Vědecké studie ukazují, že již při koncentraci okolo 0,8 ppm může mít vodík potenciálně terapeutické účinky na živý organismus. Tento fascinující fenomén tak otevírá nové možnosti pro další interdisciplinární výzkumy a aplikace v oblasti biologie, chemie a medicíny.

Má vodík, nejmenší prvek ve vesmíru, tendenci unikat z vody?

Vodík, tento fascinující a záhadný prvek, který se vyznačuje svou schopností pronikat přes širokou škálu obalových materiálů, představuje zajímavou problematiku v kontextu skladování vodíkové vody. Vzhledem k této unikátní vlastnosti není vodíková voda ideálním kandidátem pro dlouhodobé uskladnění a je doporučeno ji konzumovat bezprostředně po otevření.

Představme si následující experiment: půllitrová láhev s vodou, která obsahuje 1,6 ppm vodíku, je ponechána volně otevřená. Po uplynutí dvou hodin pozorujeme značný pokles hladiny vodíku - zhruba o 50 %. Je třeba podotknout, že tento fenomén může být ovlivněn celou řadou dalších faktorů.

Tento text ukazuje, jak i zdánlivě jednoduché otázky mohou vést k hlubokým a fascinujícím poznatkům o chování prvků a jejich interakcích s materiály. Vědecký výzkum v této oblasti nám může poskytnout cenné informace o optimálním skladování a využití vodíkové vody, což je klíčové pro její efektivní využití v praxi.

Co je to ORP?

Začněme průzkumem fenoménu zvaného oxidačně-redukční potenciál (ORP), který představuje klíčový parametr ve vědeckém zkoumání kapalin. Tato hodnota nám poskytuje hluboký vhled do chemických procesů probíhajících v kapalinách, a to konkrétně tím, že odhaluje poměr oxidačních a redukčních látek v daném prostředí.

Abychom lépe pochopili, co ORP znamená, rozdělme tento koncept na dvě části: kladné hodnoty ORP označují oxidační kapaliny, zatímco záporné hodnoty ORP charakterizují redukční kapaliny. Tyto redukční kapaliny nás obzvláště zajímají, neboť vykazují antioxidační účinky, které jsou pro lidské zdraví velmi přínosné.

Je důležité si uvědomit, že nižší hodnota ORP signalizuje silnější antioxidační schopnosti látky. V souvislosti s tím je třeba zmínit, že moderní technologie umožňují vytvářet vodu s hodnotami ORP až do -920 mV (milivoltů), což představuje významný pokrok v oblasti výroby antioxidačních kapalin.

Takže příště, když se setkáte s pojmem oxidačně-redukční potenciál, nezapomeňte na jeho význam a důležitost v rámci chemických interakcí a prospěšnosti pro lidské zdraví. Tento sofistikovaný ukazatel nám nabízí fascinující pohled do světa molekul a jejich vzájemných reakcí, které ovlivňují naše každodenní životy.

Proč říkáte o vodíku, že je molekulární?

Monatomický vodík (H), tedy jednotlivý atom tohoto prvku, se na naší planetě nachází jen zřídka. Důvodem je jeho vysoká nestabilita a reaktivita, které jej činí nevhodným pro existenci v samostatné formě. V zemském prostředí se tedy plynný vodík objevuje primárně ve formě diatomické molekuly (H2), jež nabývá mnohem vyššího stupně stability. Odtud pramení i pojmenování "molekulární", což odkazuje na jeho přítomnost ve formě molekulových struktur.

Jak probíhá proces čištění přístroje s využitím pokročilé technologie DARC II?

Naše přístroje disponují inovativním systémem čištění DARC II, který zajišťuje optimální funkčnost a dlouhou životnost zařízení. Avšak vzhledem k narůstající tvrdosti vody na území naší republiky, doporučujeme provést preventivní údržbu alespoň jednou za rok (častěji dle potřeby) současně s výměnou filtrů. Tento proces zahrnuje aplikaci kyseliny citronové do levého filtru, následné aktivaci ionizátoru na dobu 10 sekund a propuštění malého množství vody smíchané s kyselinou. Poté je třeba uzavřít oba vývody ionizátoru (jak kyselý, tak zásaditý) a nechat kyselou vodu působit v ionizátoru přes noc. Tímto způsobem dochází k rozpuštění potenciálních usazenin vodního kamene, které by mohly negativně ovlivnit funkci přístroje. Následující ráno je nutné kompletně vypustit kyselou vodu z ionizátoru (cca 3 minuty) a poté provést výměnu filtrů za nové. Tímto způsobem je ionizátor znovu připraven k efektivnímu procesu ionizace. Tento preventivní údržbový proces můžete opakovat s použitím starých filtrů dle potřeby, ať už jednou či vícekrát za rok.